Kalba

Ve čtyři ráno ulehalo pět řemeslníků do peřin. V osm už ale měli být na Praze 9, v soukromém sanatoriu. Pozvali si je na montáž sádrokartonu, který měl rozdělit čekárnu na čtyři samostatné místnosti, pro čtyři různé ordinace. Vstávali v deset a tloukli se do hlav. O kšeft samozřejmě přišli. Na objednávce stálo dvacet pět tisíc, s tím se tedy ale mohli rozloučit. Příště si musí lépe promyslet, kam půjdou, co tam budou dělat a hlavně kdy se z takových večerů vracet.

Dům

Vítek koupil se svou přítelkyní dům. To už jejich mladšímu synkovi byl jeden rok. V jeho dvou letech se už do opraveného domu stěhovali. Předcházel tomu ale rok práce, odříkání a odloučení. Vítek se navíc snažil co nejvíce práce udělat na domě sám, nejen kvůli ušetření peněz, ale věřil, že co si udělá sám, je to nejlepší, co je možné. Nic tak nebylo ošizené, všechno byla tak perfektní, protože Vítek byl takový a navíc si to dělal pro sebe. Hodně se za ten rok naučil.